Kdo touží po malém černém panterovi, který je velmi fixovaný na lidi, hravý a přítulný, ten bude mít z bombajské kočky tu největší radost.
Profil
- Původ: USA
- Velikost: střední
- Hmotnost: kocour: 4-5 kg, kočka: 3,5-4,5 kg
- Stavba těla: kompaktní, svalnatá, elegantní
- Srst: jemná, lesklá
- Barva srsti: černá
- Barva očí: měděná, zlatá
- Péče: nízká
- Povaha: přítulná, milující, hravá
- Délka srsti: krátká
Povaha bombajské kočky
Možná to byl právě Baghíra, černý panter z Knihy džunglí, kdo stál jako ideál u zrodu bombajské kočky. Oficiálně se to sice nedochovalo, ale záměr by to byl v každém případě zdařilý. Bombajská kočka totiž nejen vypadá jako panter v miniaturním vydání, ale je také stejně chytrá, zvědavá a přátelská k lidem. Proto se nehodí pro ty, kteří si přejí velmi nezávislou kočku milující svobodu.
Bombajská kočka chce být neustále v blízkosti svých lidí. Někdy jí stačí, když pouze cítí jejich přítomnost, často ale vyhledává přímý kontakt. Je to typická kočička, která se nebojí usadit se pohodlně na ramenou svého majitele. Někdy se ale začne nudit a pak se oddává své druhé velké vášni – hraní. Ráda si hraje s jinou kočkou, ale velkou zábavou jsou pro ni i hry s lidmi. Klidně se zapojí do divokých her na kočku a myš s dětmi, stejně jako do hry s kočičím mávátkem. Každé zvíře má své individuální preference, ale všechny spojuje radost z akce. Proto je bombajská kočka vynikajícím domácím mazlíčkem pro milující rodinu.
Historie bombajské kočky
Za bombajskou kočku vděčíme Američance Nikki Hornerové. V 50. letech 20. století zatoužila vyšlechtit kočku, která by vypadala jako malý černý panter. Za tímto účelem křížila černé americké krátkosrsté kočky s hnědými barmskými kočkami. Úspěchy se však zpočátku nedostavovaly. Trvalo více než deset let, než se opakovaným zpětným křížením podařilo vytvořit kočičí plemeno, které mělo skrz naskrz hluboce černou srst a měděné oči. Když byla Nikki Hornerová s výsledkem spokojená, dala svému nově vytvořenému plemeni název Bombay, což odkazovalo na stejnojmenné indické přístavní město (Bombaj).
Známost bombajské kočky rostla jen pomalu, a tak trvalo až do 80. let 20. století, než různé kočičí asociace uznaly bombajskou kočku jako samostatné plemeno. Nikki Hornerovou to sice potěšilo, přesto se v té době z chovu koček stále více stahovala. Fanoušci v Americe a Anglii však v chovu pokračovali, což časem vedlo ke vzniku mírně odlišných variant. Americká forma má v obličeji nádech perské kočky, evropská vykazuje delší čenich a větší uši. V Německu (a obecně v Evropě) potkáte bombajskou kočku jen velmi zřídka a není uznána ani evropskou střešní organizací FIFe.
Charakteristika plemene bombajská kočka
Bombajská kočka je středně velké kočičí plemeno, jehož nejvýraznějším znakem je hluboce černá srst a měděné oči. Občas se ve vrzích objeví hnědí potomci, chovatelé se však neshodují v tom, zda se jedná o „pravou“ bombajskou kočku. Kromě barvy srsti zde sice nejsou žádné rozdíly, takže by proti tomu v zásadě nic nemluvilo, ale původním chovatelským cílem byla přece jen černá kočka.
Ta by měla být svalnatá, ale zároveň elegantní a měla by mít plynulou chůzi, která připomíná pohyb šelmy. Nežádoucí je vzhled, který směřuje k „hranaté“ orientální krátkosrsté kočce. Místo toho by mělo být všechno zaoblené – od hlavy přes uši a celkové kontury až po špičku ocasu. Totéž platí pro oči, jejichž barva by měla mít zářivě měděný odstín, přípustná je však i zlatožlutá.
Chov bombajské kočky
Bombajská kočka se velmi dobře hodí pro chov v bytě, protože její touha po svobodě a venkovním výběhu nebývá obvykle nijak velká. O to větší je však její touha po sociálním kontaktu, a proto nebude šťastná jako jediná kočka u samotně žijícího člověka. Naopak: nejlépe se cítí společně s další kočkou v rodině s dětmi. Zde je stále někdo, s kým může komunikovat, hrát si, mazlit se nebo se pošťuchovat.
Potřebuje rozmanitost a zcela spontánně se rozhoduje, na co má zrovna chuť. Pokud její kočičí parťák zrovna nemá náladu na mazlení, zkusí to prostě u svých lidí. Nebo pokud nikdo z nich nemá čas na hraní, musí chtě nechtě posloužit druhá kočka, i když možná zrovna pohodlně leží na parapetu a pozoruje okolí. Bombajská kočka se často pokouší dosáhnout svého cíle s jistým důrazem, aniž by však byla dotěrná. Dokud je v domácnosti dostatek podnětů a zábavy, je šťastná a spokojená a večer se vám odmění bezplatnou porcí mazlení doprovázenou uklidňujícím předením.
Péče a zdraví
Péče o bombajskou kočku je podobná jako u běžné domácí kočky, o které je známo, že nepotřebuje téměř žádnou péči o srst. Nicméně domácí kočky ztrácejí určité množství chlupů během svých toulek venku, zatímco bombajská kočka, která je chována výhradně v bytě, nechá všechny chlupy doma. V období línání se proto vyplatí ji občas vykartáčovat. Její srst se pak bude opět krásně lesknout a vy při té příležitosti můžete zkontrolovat, zda je s kůží a srstí vše v pořádku. Navíc tím uděláte dobrý skutek, protože vaše kočka bude péči o srst vnímat jako vítaný projev přízně a příjemnou masáž.
Bombajská kočka není zvláště náchylná k nemocem a může se dožít více než 15 let. Nejlepší předpoklady pro to vytvoříte kvalitní stravou a pravidelnými preventivními prohlídkami u veterináře. Rozhodující pro zdraví bombajské kočky jsou však také genetické dispozice. Problémem tohoto plemene je malý genofond. Chovatelé proto musí vynakládat velké úsilí a podnikat dlouhé cesty, aby zajistili oživení krve. Při koupi si nechte ukázat průkaz původu, který seriózní chovatel vždy předloží. Pak neriskujete, že vám na základě pochybného inzerátu někdo prodá černou domácí kočku místo bombajské, což se bohužel občas stává.
Strava bombajské kočky
Pro zdravou kočičí stravu by bombajská kočka měla být krmena vysoce kvalitním krmivem s vysokým obsahem masa, protože kočky jsou od přírody masožravci. Protože se potřeby kočky v průběhu jejího života mění, doporučuje se používat speciální krmivo pro koťata, dospělé kočky a starší kočky: Koťata jsou velmi hravá a potřebují vysoký obsah bílkovin pro budování svalové hmoty a tělesné hmoty. Krmivo pro koťata má proto jiné složení než například krmivo pro seniory. Také může být vhodné přejít na krmivo, které je přizpůsobeno problémům s močovými cestami nebo poruchám trávení.
Koťata by měla dostávat alespoň čtyři dávky krmiva denně, aby se zabránilo přílišnému zatěžování jejich trávicího systému. Jak první rok postupuje, lze krmné dávky rozdělit na dvě nebo tři jídla. Krmivo pro koťata by se mělo podávat přibližně do jednoho roku věku. Pokud se z tohoto nebo jiného důvodu plánuje změna krmiva, postupujte velmi opatrně: Každý den přimíchejte do obvyklého krmiva stále větší podíl nového krmiva, abyste kočku nevystavili náhlé změně.
Zajímají vás další plemena koček?
Bombajská kočka
Norská lesní kočka
Habešská kočka
Perská kočka
Mainská mývalí kočka
Sphynx
Siamská kočka
Bengálská kočka
Britská kočka krátkosrstá